Alandské dialekty - Åland dialects

Pamětní kámen Ålandovy autonomie. Malý text zní: Högt skall det klinga vårt svenska språk - Hlasitě to zní, náš švédský jazyk.

Země (švédský: äländska) jsou dialekty švédštiny mluvené v Ålandské ostrovy, autonomní provincie Finska. Alandské dialekty se podobají oběma Finsko švédština a historické dialekty Uppland, ale jsou obecně považovány za součást Východní švédština (östsvenska mål, odrůdy švédštiny mluvené ve Finsku a Estonsko ).

Jediným úředníkem je švédština jazyk Åland,[1] a jeho stav je chráněn v självstyrelselag, zákon, který zaručuje ostrovům autonomie ve Finsku.

Fonologie

Stejně jako ve Finsku švédština, tónový slovní přízvuk který rozlišuje určité minimální páry není v Ålandu přítomen. Tedy střední švédština [ˈǍnːdɛn] (dále jen „kachna“) a [ˈÂnːdɛn] („duch“) jsou oba výrazní [ˈAnːdɛn].[2]

Vlastnosti

Určité výrazy jsou typické pro Ålandské dialekty. Například dvojitý genitiv v Vemses flicka / pojke är du då? ("Čí je holka / kluk jsi? "(Vems flicka / pojke är du då ve standardní švédštině)) má implikaci, že tazatel může znát rodiče dotčené osoby, pravděpodobně v malé společnosti, jako je Åland. Další charakteristikou je substituce inte (ne) s inga (ne, nikdo, nikdo; ve standardní švédštině množné číslo): Jag har inga varit där ("Nebyl jsem tam").

Funkce, kterou Åland sdílí s finskou švédštinou, je redukce slov inte (ne), skulle (měl by) a måste (muset int, sku a stožár resp.[2]

Slovní zásoba

Nářeční slovník Åland švédštiny se skládá ze slov, která jsou buď charakteristická pro východní švédštinu, nebo se ve švédštině, kterou se ve Švédsku mluví, přestala používat (ale stále se jí rozumí). Stopy finštiny, ruštiny a angličtiny lze také najít v dialektu kvůli historickému kontaktu.[2]

Níže je uveden výběr nářečních slov a výrazů používaných ve švédštině Åland:[2]

Åland švédskyStandardní švédštinaPřekladPoznámky
odpalování n.(trä) regellatěodpalování ve standardních švédských prostředcích dítě. Pravděpodobně z angličtiny latě.
batteri n.(värme) prvekchladičbatteri ve standardních švédských prostředcích baterie.
butka n.fängelsevězeníZ ruštiny будка (srov. Finština putka)
byka proti.tvätta (kläder)praní prádlaZ byk, prádlo. Byk je archaický ve Švédsku (srov. Finština pyykki).
bykmaskin n.tvättmaskinpračkaViz výše
egnahemshus n.vila(rodinný dům)Archaické ve Švédsku.
jo interj.jato joVarianta ve Švédsku, kladná odpověď na negativní otázku nebo prohlášení, srov. francouzština si
julgubbe n.jultomteJežíšek
jåla proti.tramsa, prata struntblbnout, mluvit nesmysly
nojsa proti.bråka, tjata, föra oväsenvyprovokovat rozruch, nag, vydat hlukArchaické ve Švédsku. Z angličtiny hluk
Nåssådå! exp.Utěšující výraz použitý, když něco nejde podle očekávání
si proti.sevidětÅland Švédská výslovnost se (vidět Švédská fonologie )
Siddu barro! exp.lit. Ser du bara, tj. Ser man påJen se dívej
småkusin n.sysslingdruhý bratranecMožná sémantická půjčka od finštiny pikkuserkku„malý bratranec“
stöpsel n.stickproppelektrická zástrčkaZ ruštiny штепсель (shtepsel), nakonec z němčiny Stöpsel ('korek')
tövla proti.vara klumpig, fumligbýt nemotorný, mumlat
vilig adj.riktigt podprsenkavelmi dobré, úžasné
ämbar n.hákKbelíkArchaické ve Švédsku. Slovo vypůjčené z dolní němčiny, odvozené z latiny amfora.

Viz také

Reference

  1. ^ Självstyrelselag för Aland 16.8.1991 / 1144 - § 36. Citováno 10. dubna 2009.
  2. ^ A b C d Åländska ord och uttryck. Bibliotek.ax. Citováno 10. dubna 2009.[mrtvý odkaz ]

Bibliografie

  • Andersson, Sven. Notlage, notlösare och notgår: ordens betydelse i åländska folkmål. Část Skrifter utgivna av Historiska samfundet i Åbo. 1954. s. 18–30.
  • Ramsdahl, Carl. Ryska lånord i åländskan. 1976.
  • Sundberg, Eva. Dialekten i Ålands nordöstra skärgård. Mariehamn 1993.
  • Svenblad, Ralfe. Med åländska ord. Mariehamn 1996.
  • Willandt, srpen. Åländskt bygdemål. 1919.

externí odkazy